Betlémářství v Třešti
Ucelená muzejní sbírka betlémů od nejstarších papírových, přes ukázky z tvorby mnoha lidových řezbářů 19. a 20. století až po betlém dodnes aktivního autora, je atraktivní a oblíbená část stávajících expozic.
Třešťské betlémářství vzniklo na počátku 19. století. Bylo ovlivněno třebíčskými malovanými figurkami a v druhé polovině 19. století je patrný vliv dřevěných jihlavských betlémů. Mezi průkopníky papírových betlémů se řadí soukeníci. U betlémů dřevěných jsou to truhláři. Základními komponenty třešťských betlémů je většinou středově umístěné zbořeniště (místo narození), město a volná krajina se stromy, drobnými stavbami selských usedlostí a salaší vytvořená podle fantazie betlémáře z pařezů a mechu. Třešťské betlémy jsou vytvářeny jako dioráma, kde se krajina pozvolna zvedá k horizontu, až přejde nepozorovaně v malovanou krajinu zvanou “lončoft”.
V muzeu jsou k vidění čtyři velké a dva skříňkové betlémy. Nejstarší je papírový betlém s ručně malovanými figurkami pocházejícími od prvních třešťských betlémářů (F. Jabůrek, rodina Dvořáků, M. Kolman, J. Šiftař a další). Velký dřevěný betlém prezentuje charakteristickou krajinu v třešťských betlémech – hornatou, romantickou, vytvořenou z pařezů a kůry, doplněnou mechem. Autoři figurek jsou např. J. Krechler, A. Roháček, J. Bílý a další.
Autorský betlém Jana Stránského, kde všechny figurky pocházejí od jediného autora, nabízí v postavách darovníků mnoho známých třešťských postaviček.
Betlém Jana Bukvaje (1943) prezentuje současnou tvorbu a vznikl v roce 1991.
Stolní betlém švadlenky Petronily Krechlerové má miniaturní figurky, autorka se věnovala i vyřezávání dýmek, které zdobila postavami lidí a zvířat.
Nebarvený skříňkový betlém Jana Krechlera je ošetřen pouze včelím voskem a charakterizuje jej bravurní zvládnutí proporcí figurek, což dokládá, že autor byl vyučený řezbář.
