Muzeum oslavilo den stromů v barvách podzimu

Den stromů je významný svátek, který připomíná důležitost stromů pro život na Zemi. Stromy nejenže produkují kyslík, který dýcháme, ale také chrání půdu před erozí, zlepšují vlhkostní mikroklima, poskytují útočiště a potravu mnoha druhům živočichů a ovlivňují klima tím, že vážou uhlík. 

V České republice tento významný den připadá na 20. října. Muzeum Vysočiny Jihlava jej letos oslavilo. Oslavy Dne stromů zahájil vzdělávací workshop pro rodiny s dětmi. Na muzejních arkádách se návštěvníci seznámili s deseti vybranými druhy stromů, jejich listy, jehlicemi, plody a šiškami. Společně pak vytvářeli kapesní určovací klíč, který jim pomůže jednotlivé stromy poznávat i při vlastních procházkách přírodou. Dva dny na to následovala pro veřejnost komentovaná vycházka „Za stromy do Jihlavy“ po parku Smetanovy sady a okolí kina Dukla, kterou vedla botanička Kamila Juřičková. 

Pozdně odpolední slunce nás přivítalo v nádherné scenérii podzimu. Společně jsme se vypravili po cestách pod žlutě až tmavě červeně vybarvenými korunami opadávajících listnatých velikánů. Vzduchem se linula jemná ořechová vůně tlejícího listí, které tiše šustilo pod nohama. Tentokrát se jednalo o ryze dámskou akci. Zvídavé posluchačky a nadšenkyně přírody se zájmem naslouchaly výkladu, ve kterém se dozvěděli nejen, jaké druhy dřevin ve Smetanových sadech a přilehlém okolí rostou, podle kterých znaků je lze poznat, jak se dají rozlišit mezi sebou některé blízce příbuzné druhy a celou řadu dalších zajímavých informací například, že jinan dvoulaločný je ve zkamenělinách datovaný již z období mladších prvohor. Nebyla opomenuta ani historie parku, která sahá až do roku 1559, kdy zde byl založen městský hřbitov. Všechny účastnice překvapila tak vysoká druhová pestrost dřevin na relativně malém prostoru. V dnešní uspěchané době totiž většina kolemjdoucích prostor rychle proběhne a málokdo si všimne například dvou nádherných a zákonem chráněných exemplářů buku lesního nebo exotických dřevin jako je cedr atlaský, metasekvoje čínská, katalpa, liliovník nebo nahovětvec. 

Vycházka se nakonec díky zajímavému výkladu a neutuchajícímu zájmu posluchaček protáhla téměř na dvojnásobek předpokládané délky. A kdo ví, kolik času bychom v tomto zajímavém a přitom opomíjeném koutu města ještě strávili, kdyby nás nevyhnal chladnější vítr, zapadající slunce a postupně se plížící tma.

Kamila Juřičková